Recitál Marty Kubišové ve Veleni 18.3.2016
V pátek večer 18. března 2016 se v sále obecního úřadu Veleň uskutečnil recitál paní Marty Kubišové. Děkujeme paní Martě za krásný a silný zážitek a nádherný večer. Kdo byl v pátek večer přítomen v našem sále, dobře ví, že pocity z tohoto setkání nelze vyjádřit slovy.
Proto si tyto okamžiky můžete připomenout na několika
fotografiích ZDE
nebo ve Fotogalerii
Velké poděkování patří i p. Karlu Štolbovi, který doprovodil
recitál svým klavírním uměním.
Panu Jiřímu Pritzovi, provoznímu řediteli Divadla Ungelt, děkujeme za spolupráci a těšíme se na další společná setkání a krásné pořady ve veleňském sále.
A přece jen pár
slov o Martě Kubišové
Závratná
kariéra zpěvačky Marty Kubišové začala v 60. letech. Do pražského divadélka Rokoko byla angažována v roce 1964. Ještě předtím však pomýšlela na lékařskou profesi. Její otec byl internista a kardiolog. Na medicínu ji ovšem nevzali, protože neměla doporučení z továrny.
Její Modlitba
pro Martu zazněla poprvé v roce 1968 v televizním seriálu Píseň pro Rudolfa III., v díle, který reagoval na vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tato píseň začala žít svým vlastním životem a pro veřejnost se stala symbolem odporu proti okupantům. Písničkou Modlitba pro Martu si nad sebou zpěvačka podepsala ortel.
Pro
nekompromisní postoje pak představitelé komunistického režimu v roce 1970 znemožnili Martě Kubišové vystupovat. V únoru 1970 jí zakázali uměleckou činnost pod záminkou údajných pornografických fotografií. U soudu se prokázalo, že jsou to fotomontáže, zákaz ale zrušen nebyl. Zpěvačka mohla svou existenční situaci zlepšit, musela by však veřejně deklarovat svůj kladný postoj k socialistickému režimu. Ona však naopak přidala svůj podpis pod Chartu 77 a žila poté pod dohledem StB. O zpívání si nedovolila ani snít. V té době pracovala jako referentka ve Výstavbě sídlišť.
Stala se však
morální ikonou národa. „Necítím se být symbolem. Beru to spíš jako takový svůj druhý život, jako takovou zvláštnost. A zvláštnosti má každý,“ komentuje svou roli zpěvačka.
Její typicky zastřený krásný alt zazněl znovu až na
Václavském náměstí v listopadu 1989. Po boku Václava Havla tam zpívala slavnou Modlitbu pro Martu. Návrat k původní profesi se jí vydařil. V současné době pravidelně účinkuje v pražském Ungeltu a je držitelkou mnoha prestižních ocenění.
Dne 29. 10.
2012 byla vyznamenána Řádem čestné legie, nejvyšším francouzským státním vyznamenáním.
„Měla jsem
hezkej život. Takovej veselej a kalamitní,“ říká Marta Kubišová. Největší své hrdinství vidí v tom, že dokáže „opustit něco, co už je zajeté“. A to i přesto, že je prý opravdu hodně konzervativní. A za nejdůležitější v životě považuje, aby ho člověk prožil se ctí.